úryvek z knihy Čeští lékaři na Slovensku
Habilitoval jako žák profesora Mareše, Přednosty Fyziologického ústavu LF Karlovy univerzity v Praze roku 1923. Stal se prvním přednostou Fyziologického ústavu LF v Bratislavě. Nástupem do Bratislavy byl jmenován významným profesorem fyziologie. Položil první základy ústavu, jakož i pedagogické a vědecké práce. Prof. A. Hanák působil na lékařské fakultě v Bratislavě do roku 1930. Hlavním posláním ústavu pro fyziologii, jak se fyziologické pracoviště v prvních letech nazývalo, byla výchovně vzdělávací práce. Systém pedagogické práce a s ním spojené členění fakulty na vyučovací obory převzala bratislavská lékařská fakulta pochopitelně od pražské lékařské fakulty. Začalo se doslova na "zelené louce", materiálně od nuly a ve velmi skromných prostorách Farmakologického ústavu sídlícího tehdy ve Fakultní nemocnici na Mickiewiczově ulici. Po dobudování první části teoretických ústavů na Sasinkové 2 se mohl Ústav pro fyziologii přestěhovat do vlastních prostor. Stalo se tak na začátku školního roku 1926/1927. V těchto prostorách je umístěný dodnes. Ve své vědecké práci se prof. A. Hanák zabýval především výzkumem v oblasti fyziologie krve a cirkulace. Ještě dnes jsou v ústavu Hanákovy hodiny na měření průtoku krve v cévách. Dál se zabýval fyziologickými změnami ve svalech při tělesné námaze, významem fosforu pro lidský organismus, fyziologií ledvin a biologickým významem soli pro člověka (studie Biologický význam solí, zvláště radioaktivity solí draselných, 1922). V Bratislavě se prof. A. Hanák věnoval především filtrační a absorbční funkci kapilár a studiu stavů podráždění nervů při jejich stimulaci elektrickým proudem. Položil základy fyziologického výzkumu, ve kterém později pokračovali prof. Hons a doc. Mělka. V akdemickém roce 1927/1928 napsal první část moderní a později v celé republice na lékařských fakultách používané učebnice fyziologie.
Za řádného profesora fyziologie byl prof. A. Hanák jmenován až v roce 1930 na Lékařské fakultě Karlovy univerzity. To už byl na odchodu do Prahy. Profesorský sbor bratislavské fakulty to považoval za velkou poctu nejen pro prof. A. Hanáka, ale i pro celou Univerzitu Komenského, na které osobnostně i profesionálně dozrál. Ve školním roce 1934/1935 se stal děkanem pražské lékařské fakulty. V tom samém roce náhle zemřel ve věku pouhých 46 let na následky dyzentérie.
Byl členem vědecké Šafaříkovy společnosti.
